Ostře sledované vlaky (1965)

Ostře sledované vlakyZřejmě nejznámější Hrabolovo dílo je novelou psanou v ich-formě. Mladík Miloš Hrma, hlavní postava příběhu, se ve vzpomínkách vrací k různým událostem z minulosti. Nejde tedy o chronologicky vyprávěný příběh. Kniha Ostře sledované vlaky se vyznačuje několika rovinami příběhu, které jsou sestaveny do jakési koláže.

Ústřední postava působí od začátku velice nehrdinsky. Potýká se s problémy patřícími k dospívání, má starosti se svým milostným životem a na každém kroku ho provází minulost rodiny typických flákačů. Nejprve se rozhodne své trápení ukončit sebevraždou, která se mu díky včasnému zásahu okolí nezdaří. V závěru knihy však překonává sám sebe a stane se skutečným hrdinou.

V období poslední válečné zimy nastupuje Miloš Hrma na malou železniční stanici poblíž hranic, aby se zde vyučil výpravčím. Na starost ho dostane zkušený, ale problémový výpravčí Hubička. Nejen, že Milošovi ukáže chod nádraží, ale podpoří ho v milostných dobrodružstvích a nakonec se ho rozhodne zasvětit i do plánu na zničení vlaku vezoucího zbraně na frontu. Náklad tohoto ostře sledovaného vlaku by měl být zlikvidován při nočním průjezdu jejich stanicí.

Hrabalova kniha vyjadřuje autorův odpor k totalitě, jejíž dvě tváře poznal na vlastní kůži. Zároveň jde o popis zmaru nad ztracenými nadějemi v posledním období války. Optimistická je alespoň proměna mladíka Miloše Hrmy, jejíž fyzické naplnění je doprovázeno i dospěním po psychické stránce.